Pochází z Itálie, ale stala se oblíbenou doslova po celém světě. Předpokládá se, že název "pizza" pochází ze starého italského slova znamenající „bod“, které dalo vzniknout i slovu „pizzicare“, které můžeme přeložit jako "štípat“ nebo spíše „trhat“.
Co je pizza?
Jedná se o různě velký kruhový plát světlého chlebového těsta vyrobeného z vody, mouky, soli a droždí, které je shora pokryto náplní. Ta je vyrobena nejčastěji z rajčat, mozzarelly či jiného sýra a dalších surovin dle druhu pizzy či národních zvyklostí.
Historie
Jednoduché placky či spíše koláče, které se prý používaly namísto talířů, připravovali už starověcí Egypťané a časem i Římané. Říká se, že v spisech Marcuse Porciuse Cata (234-149 př.n.l.) se píše o “plochém kulatém těstě, které je obložené bylinkami, olivovým olejem a medem a peče se na kamenech”.
V popelu Pompejí, které byly zničeny erupcí sopky Vesuv roku 79 našeho letopočtu, byly nalezeny důkazy o pečeném plochém koláči z mouky.
Pizza vznikla v 17. století, kdy zámořští cestovatelé přivezli z Peru pro pizzu zásadní ingredienci a tou byla rajčata. Na konci 17. století začaly vznikat i první pizzerie. Díky obrovskému rozmachu užívání rajčat v kuchyni se v 18. století formovala pizza do podoby, kterou známe a rádi konzumujeme.
Místo vzniku dnešní pizzy
Ke konci 18. století vznikala v Neapoli pizza v dnešní podobě. Počet obyvatel v té době velmi rychle rostl a mnoho z obyvatel bylo chudých a potřebovalo se levně najíst. A právě levnou pizzu, kterou prodávali pouliční prodejci, si mohli chudší vrstvy dovolit.
Podle chuti nebo rozpočtu zákazníka byla pizza rozřezána, což byla výhoda. Nejjednodušší a tudíž nejdostupnější pizza té doby se skládala z chlebového těsta, sádla, česneku, soli a mohla být doplněna sýrem z koňského mléka, sleděm či bazalkou. Některé pizzy už byly nahoře obohaceny i rajčaty.
Ačkoliv už v té době vznikaly první pizzerie, bohatší či výše postavení lidé pizzou v té době ještě opovrhovali a stejně tak pizzu ignorovali i první kuchařské knihy. To se však změnilo návštěvou královny Margherity Savojské, která už neměla chuť na složitá francouzská jídla a v roce 1889 navštívila neapolskou pizzerii Brandi. Pizzař této pizzerie Rafael Esposito ji chtěl náležitě uctít a připravil pizzu v barvách italské trikolóry. Červená (rajčatový základ), bílá (mozzarella) a zelená (bazalka). Královna si pochutnala a tato pizza, nyní známá podle královny jako Margherita, se stala důležitým milníkemm protože se z pizzy stal národní pokrm.
Celosvětový fenomén
Zejména v Americe se pizza rychle šířila díky italským přistěhovalcům, kteří zde pekli pizzu Margherita s mozzarellou a dobromyslí. Pizza zde začala být připravována i na pánvi namísto pece po vzoru jiných fast food restaurací a našla zde druhý domov. Stejně tak během 2. světové války byli američtí vojáci v Itálii pizzou doslova nadšeni a chtěli jí i později všude při svých cestách.
New York-style pizza je známá svou tenkou a křupavou kůrkou, která je však dostatečně pružná, aby ji bylo možné složit na polovinu. Častou oblohou je pepřoni a mozzarella. Chicago deep-dish pizza je charakteristická hlubokým okrajem, který vytváří jakousi “misku” pro bohatou vrstvu sýra, hustou rajčatovou omáčku a další oblohy.
Později, díky více a více rozšířenému cestování, objevovali tento italský národní pokrm další zástupy turistů z mnoha zemí. V roce 1948 se objevilo první předpřipravené pizza-těsto a v roce 1957 první zmrazená pizza, což ještě více rozšířilo její oblibu.
Regionální odlišnosti
Mnozí Italové často dělí pizzu na tu jejich pravou Neapolskou a na všechny ostatní.
Neapolská pizza se vyznačuje tenkým, ale vzdušným okrajem (cornicione) a je připravována s minimem ingrediencí: čerstvá mozzarella, rajčatová omáčka a bazalka. Příprava v dřevěné peci je klíčem k její specifické chuti. Tato pizza byla zapsána Evropskou unií do skupiny pokrmů STG, což se dá přeložit jako zaručené tradiční speciality, takže recept na tradiční Neapolskou pizzu je regulován zákonem. Regulován je tvar pizzy, příprava samotného těsta i kde může být pravá Neapolská pizza konzumována. V roce 2017 byla neapolitánská pizza zapsána na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO.
V Římě a jeho okolí se do těsta přidává olej a na povrch třeba sýr Pecorino, drcená bazalka a pepř či ančovičky.
Na Sicílii preferují pizzu s tenkou kůrou, která je ve středu velmi jemná a bývá často obložena sýrem cacciocavallo, cibulí, sušenými rajčaty, oregánem, někdy i s klobásou či bramborami. V této oblasti se můžete setkat i s pizzou Focaccio, která je těstem zakrytá i shora.
V oblasti Marche přimíchávají do těsta sádlo a obohacují ji o cibuli a rozmarýn. V regionech Kampánie či Apulie můžete ochutnat Calzone, pizzu přeloženou před pečením na půl.
Pravidla u stolu
Jak ji správně jíst? Italové tvrdí, že se má jíst od tenkého středu až k okrajům a používat ruce namísto příboru. Samozřejmě v luxusních restauracích je příbor asi na místě 🙂
Podávat se má horká a už rozkrájená!
A čím pizzu zapíjet? Nejedná se o slavnostní jídlo a je to zcela na vás, určitě nic nezkazíte vínem či pivem, stejně tak leckdo ocení vodu nebo minerálku.
Víte, proč je pizza kulatá, dává se do hranatých krabic a krájí se na trojúhelníky? Hranaté krabice se jednodušeji skladují, kulatá pizza se lépe peče a trojúhelníčky se jednodušeji konzumují.
Perličky
Vynálezce telegrafu Samuel Morse ochutnal pizzu v roce 1831 a popsal ji jako “nechutný druh palačinky přelitý pomodorem nebo plátky rajčat, posypanou trochou ryb a černým pepřem a kdo ví čím ještě. Celkově to vypadá jako páchnoucí kus chleba vyhrabaný z kanalizace”.
Zatímco pizza Havaj obložená i ananasem je nejen u nás oblíbená zejména u dětí, Italové ji považují za téměř nechutný prohřešek. Tuto pizzu vymyslel v roce 1962 kanadský restauratér řeckého původu Sam Panopoulos z Ontaria, který rád zkoušel novinky a chtěl spojit sladký ananas se slaninou.
V Austrálii můžete narazit i na pizzu s klokanem. V Brazílii se nebojí přidat neobvyklé oblohy jako je zelenou hráškovou pastu či sladké banány a místní sýr Catupiry, krémový a bohatý, je oblíbenou volbou.. V Indii je populární pizza s tandoori kuřecím masem.
V Japonsku objevíte i pizzu s úhořem či mořskými plody a majonézou. Např. Okonomiyaki pizza kombinuje tradiční japonskou palačinku okonomiyaki s pizzou. Obsahuje běžné ingredience okonomiyaki, jako je zelí a různé mořské plody, podávané na tenkém těstě.
Libanon a Sýrie nabízí pizzu Manakish Za’atar, což je plochý chléb potřený směsí za’ataru a olivového oleje jako aromatická a chutná alternativa k tradiční pizze.
Globální trh s pizzou byl v roce 2020 odhadnut na více než 134 miliard USD. Pizza dokazuje, že jednoduchý nápad může překonat kulturní a geografické bariéry.
Abbiate un buon gusto. Il vostro Amylon❤️
Nepřehlédněte naše další články, novinky a báječné recepty.
Pokud rádi zkoušíte nové chutě, připravili jsme pro vás inspiraci na několik ikonických dezertů z různých koutů světa.
Číst dále
Pokud jste někdy pekli koláč, muffiny nebo sušenky, pravděpodobně jste si kladli otázku: "Potřebuji prášek do pečiva nebo jedlou sodu?" Ačkoliv tyto ingredience mohou vypadat podobně, jejich použití i vlastnosti nejsou stejné.
Číst dále
Nejen v Evropě se pečou typické vánoční dezerty. Inspirujte se tradičními vánočními pochoutkami ve vzdálených zemích.
Číst dále
Víte, že v každé zemi má vánoční pečení svou vlastní tradici? Zkusme se letos inspirovat v Evropě a prozkoumat, na jakých dobrotách si pochutnávají jinde.
Číst dále
Jablečný závin, známý jako štrůdl, je jedním z těch dezertů, který si okamžitě spojíme s domácí pohodou, kuchyní vonící skořicí a horkým čajem. Ačkoliv štrůdl je dnes považován za typický český moučník, jeho kořeny sahají mnohem dál.
Číst dále
Skořice má za sebou fascinující cestu. Od pradávných obchodních stezek až po moderní kuchyně, kdy stále zůstává jedním z nejoblíbenějších koření na světě.
Číst dále
Kyselina citronová, slabá organická kyselina se vzorcem C6H8O7, je přirozeně obsažena v citrusech, obzvláště v citronech a limetkách, kde může dosahovat až 8 % suché hmotnosti ovoce. Díky svým unikátním vlastnostem nachází rozsáhlé uplatnění v domácnostech, při pečení, úklidu a v kosmetice.
Číst dále
Společnost Amylon a.s. disponuje 2 závody. Velmi známé pudingy a další balené produkty pro koncové zákazníky se vyrábí v Ronově nad Sázavou. Druhý, zcela odlišný provoz, máme v Havlíčkově Brodě, kde se vyrábí průmyslové suroviny 😊
Číst dále
Více a více zákazníků kupuje biopotraviny, protože chtějí podpořit zdravější přírodu kolem nás a ekologickou rovnováhu, tradiční postupy a poctivou práci.
Číst dále
Halušky nejsou jen obyčejným jídlem; jsou klíčovou součástí slovenské identity a kulinářské tradice. Tyto maličké, ale výživné knedlíčky spojují generace a jsou slovenskou delikatesou oblíbenou nejen na Slovensku.
Číst dále
Želatina je v kuchyni mnohem více než jen základ pro želé. Její univerzálnost a schopnost přeměnit tekutiny na pevné látky dělá z této fascinující ingredience jeden z kulinářských základních stavebních kamenů.
Číst dále
V sobotu 8.6. se na náměstí v Havlíčkově Brodě konaly Slavnosti Amylonu jako narozeninová oslava několika milníků značky Amylon. A jak zaznělo z mnohých úst, "stálo to za to a na tuhle akci se bude dlouho vzpomínat".
Číst dále
Pochází z Itálie, ale stala se oblíbenou doslova po celém světě. Předpokládá se, že název "pizza" pochází ze starého italského slova znamenající „bod“, které dalo vzniknout i slovu „pizzicare“, které můžeme přeložit jako "štípat“ nebo spíše „trhat“.
Číst dále
V Amylonu letos slavíme několik milníků, čímž chceme poděkovat jak našim věrným zákazníkům a fanouškům, tak všem lidem žijícím na naší krásné Vysočině. A k oslavě púatří i možnost něco vyhrát 😉
Číst dále
Na oblíbené značce Amylon ze srdce Vysočiny za více než 110 let své existence vyrostlo několik generací. Jako poděkování lidem v širokém okolí i zákazníkům připravila společnost Amylon a.s. ve spolupráci s městem Havlíčkův Brod narozeninové oslavy svého 30letého působení v Havlíčkově Brodě.
Číst dále
Pro mnoho z nás jsou Velikonoce nejen křesťanským svátkem, ale i určitým symbolem příchodu jara a svěží energie po dlouhém zimním období i obdobím velikonočních zvyků a přípravy tradičních i méně tradičních jídel.
Číst dále
Palačinky jsou celosvětově oblíbené po staletí díky jednoduché přípravě, skvělé chuti a možnosti mnoha variací, ať už naslano nebo nasladko. Kde se však vzaly a jsou všude stejné?
Číst dále
Škrob do těsta přidáváme tehdy, když chceme, aby těsto bylo jemné, pečivo krásně křehké, drželo tvar a trvanlivost byla co nejdelší. Přinášíme užitečné rady a tipy pro co nejlepší využití škrobu, který se hodí nejen pro pečení cukroví, perníků a bábovek.
Číst dále
Rok utekl jako voda. Výlohy obchodů zdobí vánoční dekorace, na většině náměstí už stojí nazdobený vánoční strom, dopravní společnosti zběsile převáží balíčky a většina domácností se chystá na předvánoční úklid a hlavně na pečení cukroví. Zkrátka Vánoce už klepou na dveře.
Číst dále
Stravu bez obsahu lepku vyžaduje nebo potřebuje mnoho lidí. Ať již to jsou lidé trpící celiakií či potýkající se s intolerancí lepku ve stravě anebo lidé, kteří lepek z rozličných důvodů vylučují ze svého jídelníčku. Bezlepková dieta není snadná, ale je rozhodně řešitelná.
Číst dále
Příchuť vanilky je nejoblíbenější sladká příchuť na světě. Její jemná chuť nás příjemně vrací do dětství a dává nám pocit bezpečí a klidu. Ne každý však ví více o historii vanilky či způsobu pěstování.
Číst dále
Knedlíky nejsou typické pouze pro náš jídelníček. Tuhle skvělou přílohu mají rádi ve více zemích, které se předhánějí v co nejlepších receptech na jejich přípravu a také se dohadují, zejména Češi, Rakušané a Němci, odkud se vlastně knedlíky vzaly.
Číst dále
Původní stránky jsme používali mnoho let a zvykli jsme si na ně. Uvědomovali jsme si však, že ideální nejsou, neodpovídají moderním trendům a ani vizuálně už to nebylo ono. Takže jsme zasedli, navrhovali, kreslili, řešili, plnili a web je venku :-)
Číst dále
Kontaktujte nás, rádi vám poradíme
Přihlašte se k našemu newsletteru, ať vám nic neunikne!
