Domů Provoněné Velikonoce nejen v kuchyni
Články

Provoněné Velikonoce nejen v kuchyni

Pro mnoho z nás jsou Velikonoce nejen křesťanským svátkem, ale i určitým symbolem příchodu jara a svěží energie po dlouhém zimním období i obdobím velikonočních zvyků a přípravy tradičních i méně tradičních jídel.

Mrskání a šlehání

Kde se vzala velikonoční pomlázka?

Tradice šlehání pomlázkou má v současné době své zastánce i odpůrce. Podstatou „mrskání“ nebo „šlehání“ je zvyk, kdy mladí muži a chlapci chodí po domácnostech a symbolicky mrskají dívky a ženy pomlázkou, kterou si upletou z prutů mladého vrbového proutí. Slovo pomlázka je spojováno s výrazem omlád „(mladá) ratolest, prut“.

Proto se často říká „Nech se vymrskat, abys neuschla“. Skrze tento zvyk tak muži symbolicky předávají ženám přání mládí, zdraví, svěžesti a pružnosti. Zároveň ochraňuje domácnost před zlými silami a zajišťuje úrodu a hojnost.

Na oplátku jim ženy dávají velikonoční vajíčko, které symbolizuje nový život nebo znovuzrození. Z vejce se vyklube kuře, tedy z neživého objektu vznikne nový život.

Kraslice

Co symbolizují barvy velikonočních vajíček?

Ozdobená velikonoční vajíčka se nazývají kraslice. Jsou zdobená různými technikami, jako je kresba voskem, barvení nebo lepení kraslicových obrázků a v zručných rukách jsou to někdy téměř umělecká díla.

Barvy velikonočních vajíček měly v dřívějších dobách různou symboliku, dívky si rozmýšlely, jak barevné vajíčko komu dají.

🔴 Červená barva byla často spojována s krví Ježíše Krista a jeho obětí. Tato barva také symbolizovala lásku, život, radost a náklonnost. Dívky je dávaly pouze svému milému.

🟢 Zelená barva představovala nový začátek, který přichází s jarem, byla spojována s obnovou přírody, nadějí a životem a také symbolizovala sympatie.

🔵 Modrá barva symbolizovala klid, harmonii a naději. Tato barva byla často spojována s nebesy a připomínala duchovní aspekty.

🟡 Žlutá barva byla spojena se sluncem a světlem, byla tradiční barvou jara a Velikonoc. Žluté vajíčko však znamenalo i odmítnutí.

🟣 Fialová barva se vnímala jako pokání během postní doby, smíření a přípravu na příchod Krista. Dostat fialové vajíčko symbolizovalo naději.

🟠 Oranžová barva byla spojována s energií a vitalitou. Symbolizovala radost, štěstí a oslavu.

Stejně jako barvy vajíček, mají stejnou symboliku barvy stužek, které dívky vážou koledníkům na pomlázky.

 

Mazanec

Králem velikonočního stolu je mazanec

Zmínka o mazanci pochází už z 15. století, říkalo se mu svěceník nebo pomazanec. Hospodyňky pekly mazance na Bílou sobotu a během pečení se domácnostmi linula příjemná vůně muškátového oříšku, která dotvářela domácí pohodu a radost ze svátků. Což přetrvalo dodnes.

Mazanec bývá pochoutkou pro celou rodinu i díky své jemnosti a nadýchanosti. Těsto je v podstatě stejné jako u vánočky, ale mnohá hospodyňka si recept na tuto dobrotu v průběhu let upravuje a tak se jeho podoba předává z generace na generaci. Někdo má rád mazanec jen máslový, jiný si do něj přidává spoustu oříšků, rozinek a kandovaného ovoce.

Tip

Všimli jste si někdy křížku na mazanci? Tento křížek připomínal a leckde stále připomíná Kristovo zmrtvýchvstání. Má však i praktickou funkci, odvádí z těsta při pečení přebytečnou páru a vlhkost a snižuje praskání kůrky na mazanci. Nezapomeňte mazanec po vykynutí ve středu nastřihnout na kříž.

Strávníky příjemně překvapíte smyslnou vůní mazance, použijete-li BIO Vanilkový cukr a BIO Citronový cukr.

 

 

 

 

Velikonoční moučník

Nejoblíbenější velikonoční dobrotou je beránek

Velikonoční beránek má symbolizovat nový život, mláďátka, v křesťanské symbolice i obětování Ježíše Krista.

Většina hospodyněk peče beránka z třeného těsta, ale leckde si pochutnávají i na verzi z těsta šlehačkového, bábovkového anebo piškotového. Stejně tak lze do formy na beránky vyzkoušet i těsto na tvarohovou či makovou bábovku.

Tip

Praská vám beránek? Možná jste dali do těsta větší množství kypřicího prášku než bylo nutné. Je vhodné dávat 1 sáček kypřicího prášku (obvykle má 12 g) na 1/2 kg mouky.

Doporučujeme BIO Kypřicí prášek do pečiva – bezfosfátový a bez lepku.

Kynuté jidáše

Jidáše se pečou v mnoha motivech

Toto oblíbené velikonoční pečivo se peče v mnoha jarních motivech, např. jako pomlázky, šneky, kuřátka, ježky, háďátka, záleží na fantazii pekařky. Toto sladké pečivo se po upečení potírá medem.

Původ pečených jidášů vychází z křesťanství, jejich tvary mají připomínat provazy, na kterých se oběsil Jidáš.

Tip

Chcete-li potlačit lepkavost Jidášů, potřete je medem ihned po upečení.

Nechcete použít citronovou kůru, u které nemáte jistotu, zda je bez chemického ošetření?Použijte při pečení BIO Citronový cukr, který navíc báječně voní.

Tradiční nádivka

Velikonoční nádivka zvaná "hlavička"

Velikonoční nádivka je tradiční pokrm, který se často podává na Velikonoční pondělí, zejména jako součást oběda. Bývá to vítaná změna od mnoha sladkých dobrot, kterou nepohrdnou ani koledníci. Název „hlavička“ vznikl podle masa v nádivce, které často pocházelo z hlavy telete.

Připravuje se z uzeného masa, pečiva, vajec, másla nebo sádla, koření a čerstvých kopřiv. Ty je třeba napřed důkladně oprat, krátce spařit ve vroucí vodě, ihned propláchnout vodou studenou a nechat okapat. Jako alternativu kopřiv lze použít například špenát.

 

Tip

Pokud chcete, aby Vám hlavička krásně vyběhla, vmíchejte do směsi nejprve žloutky a nakonec zlehka zapracujete tuhý sníh z bílků. Před koncem pečení potřete povrch hlavičky trochou másla, nebo rozšlehaným vejíčkem, aby získala dokonale křupavou krustičku.

Amylon nabízí mnoho pomocníků na pečení

Přejít do e-shopu Velkoobchod

Novinky a články

Nepřehlédněte naše další články, novinky a báječné recepty.

Všechny novinky Všechny články